Boží realita

Buďte realisté, žádejte nemožné. (H. Marcuse)

 Zdá se vám ten výrok paradoxní? Jak můžu být realista, a přitom žádat o nemožné? Ten, kdo žádá nemožné, může být tak nanejvýš snílek s velkými plány odmítající si přiznat, že jeho sny jsou nereálné, ten, který si žije ve svém vlastním fantazijním světě.

 Dobře. Když se na to budeme dívat povrchně, něco na tom bude. Ale když se nezastavíme na povrchu, ale půjdeme dál, zjistíme, že onen výrok (byť je z anticírkevního prostředí) v sobě skrývá hlubokou pravdu.

 Jaké jsou božské vlastnosti? Všemohoucí, vševědoucí a všudypřítomný. To není nějaký teologický výmysl, který nám má Boha ukázat jako nedosažitelné Absolutno. To je realita. Boží realita. Náš Bůh je reálný a zcela konkrétní, stejně tak je reálná jeho všemohoucnost, ale i jeho láska. Pokud jeho všemohoucnost a lásku spojíme dohromady, zjistíme, že Kristovo „...dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte...“ (Mt 21,22) není jen nějakým planým slibem, ale konstatováním skutečnosti. Pokud Pán někdy nevyslyší naše modlitby, není to proto, že by snad nechtěl, ale protože prosíme o málo, zatímco on pro nás má připraveno něco mnohem lepšího...

 O to jde – uvědomit si realitu Boží všemohoucnosti. Jestliže může všechno – proč žádat maličkosti? Troufnu si tvrdit, že kdo skutečně zná Boha, neprosí o malé věci. S ním můžeme změnit svět... tedy spíše... On s námi, pokud budeme ochotni spolupracovat.

„Pane, já sama o sobě nemůžu nic, ale ty můžeš všechno – a já mohu s tvou milostí.“